FEMINISMUS - pohlavní rasismus.

Traktát z příručky "Pokyny pro život v bezbožné době".

Že je feminismus projevem brutálního, vražedného ultraženského pohlavního rasizmu a hegemonismu, svrchu pohrdající s mužským životem netřeba ani mluvit. 

Stačí si jen připomenout kdy a kdo v osmnáctém století kdy již pod tlakem demokratických humanistických ideí staré despotické režimy absolutistických monarchií kopali jako umírající kůň a zuřivě na všechny strany chrlili plameny své fanatické nenávisti vůči důstojnosti člověka a jeho lidským právům. 
Byly to právě toto nejtemnější období umírajícího absolutistického feudalismu, které zplodilo ten nejzvrhlejší organizovaný systém nejodpornějšího možného způsobu pohrdání základními lidskými právy mužů a jejich lidskou důstojností. 
Jednalo se totiž o ten nejhnusnější feministický vynález, který fakticky znamenal obnovení státního otrokářství a otroctví, kdy feudální absolutistický stát /a po něm v dalších stoletích i další pseudodemokratické režimy/ zavedl tzv."prezenční vojenskou službu" neboli "všeobecnou brannou povinnost".

Nucenou vojenskou službu vynalezli na počátku čtyřicátých let osmnáctého století /něco cca po roku 1742/ rakouská císařovna a uherská královna /formálně a oficiálně "císařovna římská" / Marie Terezie a ruská carevna Alžběta I.Petrovna. Obě tyto dámy vedly výbojné války a tedy armáda pro ně rozhodně nebyla jen tak na parádu. Jejich výbojné války velice zatěžovali státní rozpočet neboť vydržování žoldnéřských armád rozhodně nebylo levnou záležitostí. 

A tak přišli na myšlenku, že by mohli násilím a bez ohledu na smluvní vztah římského práva "emfyteusis" /na němž se zakládá institut dědičného nájmu půdy coby fundament feudálních právních vztahů mezi principálem (feudálem) a emfyteutem (poddaným)/ zotročit své poddané, ba dokonce nejen své vlastní poddané, ale všechny obyvatele žijící na území, které ovládají, protože tato vojenská branná povinnost má býti "všeobecná". 


Ovšemže "všeobecná" nikoliv v linquistickém slova smyslu, tedy toho co ve skutečnosti významově znamená slovo "všeobecný", nýbrž všeobecná pouze v tom smyslu jak si slovo "všeobecný" interpretuje feministický mozek, což znamená, že slovo "všeobecná povinnost" znamená, že se týká - ostatně jak u feministek vlastně jinak - pouze mužů!!

Na základě těchto skutečností lze tudíž plným právem tyto obě ženy označit za první feministky na světě.


Posléze pak po roce 1768 ve střední Evropě i v Rusku došlo od myšlenky i k činům a tedy prvním pokusům o vytvoření obrovských armád na základě násilných odvodů za použití jednak primitivní propagandy, jednak brutálního násilí vládnoucího režimu. 


Opět zde stála v popředí nechvalně známá císařovna Marie Terezie a pokud jde o Rusko pak carevna Kateřina s příjmením "Veliká", ačkoliv zdravému rozumu nemůže být zřejmé, co je na této v pořadí třetí arogantní a bezohledné feministce velikého?! 

Snad leda ak, tak veliké množství prolité lidské krve. Och pardon! Nikoliv lidské krve, ale ovšemže pouze mužské krve. A muži - ovšemže jak jinak - na základě feministického vidění světa lidmi vlastně ani nejsou. Lidmi jsou totiž pouze ženy. Muž je mnohem méně, muž člověkem vlastně v podstatě vůbec ani jen není...


Proto asi ani není divu, že již samotné tzv."lékařské prohlídky" odvodových komisí fakticky byli tím nejhrubším možným ponižováním lidské důstojnosti mladých mužů, respektive chlapců - pokud na rozdíl od feministek uznáme, že nejen ženy, ale též i muži jsou lidé a tudíž by měli mít i muži nárok na respektování své lidské důstojnosti.

Před těmito tzv."lékařskými komisemi" museli ani ne dvacetiletí chlapci "defilovat" úplně nazí, byli tam jednak "váženi" a jednak jim tam fakticky krejčovskými metry a měřítky "měřeny" všechny možné i nemožné rozměry částí jejich nahých lidských těl jako hlavy, krku, hrudníku, břicha, dolních končetin, horních končetin, chodidel, zápěstí atd. 

Navíc obě feministky a to jak císařovna Marie Terezie, tak i ruská carevna Kateřina byli natolik sexuálně úchylné, že se na tyto násilně brutálním režimem přinucené nahé mládence v adamovém rouše nucené se promenádovat před tzv. "lékařskými odvodovými komisemi" - chodily často dokonce i osobně dívat a tím se sexuálně ukájet.

Samozřejmě, že i zde vychytralé feministky celou svou akci postavili na vychytralém zneužití "mužské ješitné pýchy a hlouposti" projevujících se u valné části mentálně retardovaných mužů což ostatně u negramotných, nevzdělaných a zaostalých rolníků nebylo zas tak těžké namluvit jim, že toto potupné a strašlivé státní vojenské otroctví je ve skutečnosti pro ně prý "veliká čest" ukázat jací jsou "veliký chlapi" a i když též z jakési povinnosti "k vlasti" tak i z vlastního zájmu, protože si tak prý mohou vydobýt svou velikou pověst na poli "mužské cti a slávy", ukázat jací jsou "veliký chlapi" a další podobné nesmysly a bláboly. 

A ač všichni jak tehdy tak dokonce ještě i dnes vehementně popírají to, že za těmito idiotskými bláboly "o velikých chlapech" v souvislosti s nucenou vojenskou službou stály i stojí v pozadí ve skutečnosti intelektuální mozky světového feminismu, faktem zůstává, že až se tito podvedení a obelhání rolníci vraceli z válek v zuboženém stavu slepí, hluší, bez nohou, bez rukou či jinak zmrzačeni. A jediné kteří se tomu mohli teď smát byli již jen feministky, neboť jejich pudová nenávist vůči mužům a jejich touhy po jejich fyzické destrukci teď byli dostatečně ukojeny.

Samozřejmě, že i některé racionálně uvažující samotné feministky - které i navzdory své pýše vidí dál než na konec svého vlastního nosu - si uvědomují, že muže alespoň prozatím sami ještě stále potřebují na výkon fyzicky těžkých manuálních prací na které doposud nemají ještě stroje, které by jim muže při výkonů různých těchto stavebních a jiných podobných prací nahradili.

A to již nemluvím o feministické prognóze do budoucnosti totalitní gynekracie, kterou jim pomůže postupnými reformami tzv."zrovnoprávňování žen s muži" nastolit i část hloupých a naivních mentálně retardovaných tzv,"mužů-feministů", aby po vyvraždění mužské inteligence se pak oni sami v rukou vládnoucích feministek stali bezprávními otroky, a to buď otroky pracovními, které feministky budou stejně tak jako i ostatní dobytek používat k těžkým manuálním pracím, anebo otroky sexuálními sloužícími k sexuálnímu "potěšení" jednotlivých feministek, popřípadě jako otroci mající pro vládnoucí feministky svůj význam ve zdravotnictví a to na funkci živého "média" náhradních tělesných orgánů /srdce, ledvin atd./ předurčených k pozdějšímu zabití a následným transplantacím ve prospěch nemocných feministek, popřípadě jako zdravotnické "médium" určené k tzv."lékařským pokusům".

A ještě dodatek k žhavé současnosti.

Nejen zde,na internetech,ale i v prakticky všech ostatních médiích na člověka všude křičí do očí bijící ženský vaginocentrismus, tedy omezení veškerého myšlení a soustředění na jediný subjekt, kterým je autorčina vagina. 

Neomalené považování vlastní vaginy za střed vesmíru a za jediné téma hodné diskuse, je zároveň u žen příčinou jejich otupělosti postavené na směsi naprosté absence empatie spolu s bezohledností, egoistickou nezodpovědností a omezeným intelektem. 
Všimněme si, na jaká témata ženy píšou diskuse a zpovědi: 
Samé hormon.antikoncepce, klitorisy,orgasmy,nevěry,či jiné,rozličné nestoudnosti.

Zatímco muži píší na internet inteligentní příspěvky v rozsahu nepřeberného množství zajímavých témat (počínaje filosofií, přes morálku, zodpovědnost, zákony až po vědu a techniku), předmětem ženského zájmu je jen zcela výjimečně něco jiného,než vlastní "hladová" vagina a její uspokojování.
Lze se pak divit, že je ženám byla dříve a právem upírána rovnoprávnost? Lze poté odmítat prohlašování žen za pouhý nástroj k uspokojování sexuálních potřeb muže a plození dětí? 
Osobně se domnívám, že nikoliv - naopak, ženský vaginocentrismus je důkazem toho, že ženy ve skutečnosti ničím jiným být ani nemohou... 

SIDONIUS - váš přítel, rádce a zpovědník