Z mého života - part II.

Neboť se připozdívá, Apokalypsa jest blízko a je třeba se semknout, poslyšte další příběh z mého života, kterak jsem se vydal na trnitou cestu zápasu za Mravnost a dobrý Vkus.
Doufám jen,že i tato story bude vám,drazí čtenáři, duševní posilou a snad i pobídkou k tomu,aby jste se neohroženě připojili k boji proti nepravostem a hříchu.
Vězte: neptejte se,co udělá Strana Božího nároku pro vás,ale co vy,bohabojní,učínite pro ni. Neboť jak známo,kdo chvíli stojí, již stojí opodál...

 Jistého dne (noci) vydal jsem se k nejmenovanému nočnímu podniku, poblíž mé poustevny, abych zde vyvěsil vlastnoručně malovaný transparent (na nějž jsem neváhal použíti svého prostěradla) s hesly vyzývajícími k větší mravnosti a odrazující p.t.obecenstvo od případné návštěvy onoho šantánu,kde alkohol teče proudem a hopsandy nenosí spodní prádlo (ano,i tak hluboce lze klesnout).

Za nemalého úsilí jsem přistavil k hlavnímu vchodu žebřík a pohrdajíce vlastním životem,vyšplhal jsem do hrozivých výšin a jal se transparent uvazovat k reklamnímu neónu. 

Tu pocítil jsem náhle nestabilitu a otřesy žebříku. V první chvíli domníval jsem se,že zemětřesení z geologicky nestabilního kraje Karlovarského přeneslo se do lokality vykřičené čtvrti v mém rodném Ocelovém městě.

Pohledem dolů jsem však zjistil,že žebříkem třese jakési individuum podivného původu,v tmavých brýlých a jsa zahaleno v oblaku páchnoucího kouře z laciného retka,vykřikuje cosi v nesrozumitelném jazyce, jenž,dle mého mínění, byl směsicí srbochorvatšiny a ugrofinského argotu. 

Poté už jsem padal...

Úder na zem mě zcela vyrazil dech. Stačil jsem se ještě odplazit na nesestříhaný trávník a poslední,co si pamatuji, je ženština s velmi necudným dekoltem,která se skláněla nad mým torturovaným tělem. 

Poté jsem se vzbudil až v lůžkovém pokoji jednoho z místních špitálů. S hrůzou jsem si uvědomil,že tzv.zdravotnický personál si zahrával s mým tělem, když jsem byl v bezvědomí a jen Bůh ví, kde všude mne ti chlípní felčaři obzírali a jaké praktiky s mým bezvládným tělem mohli páchat. 
Vězte však,že nezůstal jsem dlouho, jen co jsem se trochu zmátořil, nechal jsem se propustit na revers, což se ovšem neobešlo bez hádky, neboť statná vrchní setra,dožadovala se naléhavě okamžité úhrady jakýchsi zdravotnických poplatků.

Vězte však,že nebyl jsem zlomen.
A již brzy bude lze se tady dočísti, jaké další nesmiřitelné kroky učinil jsem proti obmyslnostem tohoto veskrze zkaženého světa.

Píseň  tato nechť roznítí ve vašich srdcích odvahu ku vzdoru vůči obmyslnostem tohoto i jiných světů! 

SIDONIUS - váš přítel, rádce a zpovědník

Z mého života - part I.

  Jsem zhnusen,neboť dnes jsem byl na ulici svědkem, jak si jistý lelkující výrostek poblíž supermarketu pohvizdoval melodii,o níž jsem se domníval ,že je árií z "Prodané nevěsty". 
Bohužel, nakonec se po mém dotazu ukázalo,že se jednalo o "Ztratila Lucinka bačkorku". Jímá mě podezření,že ten mladík považoval onu odrhovačku za hodnotnou součást české kultury :-(

Mému utrpení však nebyl konec.
Cestu od supermarketu k poštovnímu úřadu chtěl jsem sobě zkrátit přes kolejiště tramvajové dráhy, minouce tak schodiště do podchodu. Činím tak téměř vždy,neboť jednak nechce se mě dýchavičně scházet po schodišti a to zejména pak směrem vzhůru a jednak mám obavu, zda v temnotě podchodu nebudu napaden nějakým rabiátem,jenž se mě pokusí oloupit, nebo,ó hrůzo,zneužit.

   Přelezl jsem tedy svodidla,přešel přes kolejiště, nedbaje varovných tabulek se zákazy a na druhé straně chtěl jsem přejít vozovku a přes parkoviště se vydati k poštovnímu úřadu.
Jsa rozmrzen a rozčilen ze setkání s nekulturním povalečem u supermarketu, přehlédl jsem dvojici postav v modrošedém...
   Byl jsem zastaven zvětšelými fašisty v policejních uniformách, byl jsem perlustrován, byly mě pokládany rozličné ponižující dotazy a jen přítomnost kolemjdoucích chodců zabránila v tom,že mě nebylo provedeno ohledání tělesných dutin. Byl jsem tedy nucen zaplatit jakousi pořádkovou pokutu, za kteroužto částku pořídil bych v nálevně,kam občas docházím,nejedno pivo prokládané stakany velejemných destilátů,či z toho obolusu mohla by býti indická vesnice měsíc živa. 

Poté byl jsem milostivě propuštěn.

   Po tomto incidentu jsem byl tak rozhozen a desorientován,že místo na poštu,vydal jsem se zpět k svému domovu. Zde uklidnil jsem se za pomoci koflíku instantní kávy se svařeným mlékem a sedací koupelí dle Kneippa. Ihned,co se mě přestaly třást kolena a ruce, zasedl jsem k počítači, abych Vám,svým věrným čtenářům vyjevil, s jakými protivenstvími byl jsem nucen se potýkat.

Bohabojný muž je neustále vystaven rozličným svodům ze strany dívek a žen. 

SIDONIUS - váš přítel, rádce a zpovědník.  

Stay tuned !

http://www.radiovaticana.va/

http://www.youtube.com/watch?v=yp8XVUh7JxY

Je-li Bůh s námi,kdo proti nám?

Tak - a ne jinak!