Z mého života - part II.

Neboť se připozdívá, Apokalypsa jest blízko a je třeba se semknout, poslyšte další příběh z mého života, kterak jsem se vydal na trnitou cestu zápasu za Mravnost a dobrý Vkus.
Doufám jen,že i tato story bude vám,drazí čtenáři, duševní posilou a snad i pobídkou k tomu,aby jste se neohroženě připojili k boji proti nepravostem a hříchu.
Vězte: neptejte se,co udělá Strana Božího nároku pro vás,ale co vy,bohabojní,učínite pro ni. Neboť jak známo,kdo chvíli stojí, již stojí opodál...

 Jistého dne (noci) vydal jsem se k nejmenovanému nočnímu podniku, poblíž mé poustevny, abych zde vyvěsil vlastnoručně malovaný transparent (na nějž jsem neváhal použíti svého prostěradla) s hesly vyzývajícími k větší mravnosti a odrazující p.t.obecenstvo od případné návštěvy onoho šantánu,kde alkohol teče proudem a hopsandy nenosí spodní prádlo (ano,i tak hluboce lze klesnout).

Za nemalého úsilí jsem přistavil k hlavnímu vchodu žebřík a pohrdajíce vlastním životem,vyšplhal jsem do hrozivých výšin a jal se transparent uvazovat k reklamnímu neónu. 

Tu pocítil jsem náhle nestabilitu a otřesy žebříku. V první chvíli domníval jsem se,že zemětřesení z geologicky nestabilního kraje Karlovarského přeneslo se do lokality vykřičené čtvrti v mém rodném Ocelovém městě.

Pohledem dolů jsem však zjistil,že žebříkem třese jakési individuum podivného původu,v tmavých brýlých a jsa zahaleno v oblaku páchnoucího kouře z laciného retka,vykřikuje cosi v nesrozumitelném jazyce, jenž,dle mého mínění, byl směsicí srbochorvatšiny a ugrofinského argotu. 

Poté už jsem padal...

Úder na zem mě zcela vyrazil dech. Stačil jsem se ještě odplazit na nesestříhaný trávník a poslední,co si pamatuji, je ženština s velmi necudným dekoltem,která se skláněla nad mým torturovaným tělem. 

Poté jsem se vzbudil až v lůžkovém pokoji jednoho z místních špitálů. S hrůzou jsem si uvědomil,že tzv.zdravotnický personál si zahrával s mým tělem, když jsem byl v bezvědomí a jen Bůh ví, kde všude mne ti chlípní felčaři obzírali a jaké praktiky s mým bezvládným tělem mohli páchat. 
Vězte však,že nezůstal jsem dlouho, jen co jsem se trochu zmátořil, nechal jsem se propustit na revers, což se ovšem neobešlo bez hádky, neboť statná vrchní setra,dožadovala se naléhavě okamžité úhrady jakýchsi zdravotnických poplatků.

Vězte však,že nebyl jsem zlomen.
A již brzy bude lze se tady dočísti, jaké další nesmiřitelné kroky učinil jsem proti obmyslnostem tohoto veskrze zkaženého světa.

Píseň  tato nechť roznítí ve vašich srdcích odvahu ku vzdoru vůči obmyslnostem tohoto i jiných světů! 

SIDONIUS - váš přítel, rádce a zpovědník