Vězte,ó bohabojní, je třeba se semknout,neboť "Tento svět se hemží falešnými hráči, prostitutkami, exhibicionisty, antikristy, alkoholiky, sodomity, narkomany, fetišisty, onanisty, pornografy, podvodníky, animírkami, pohazovači odpadků a lesbičkami".
Aneb nebezpečí se skrývá v komerční televisi. Musím vám vyjevit,jakým protivenstvím jsem byl nucen projít jedné noci, při sledování jisté,zde nejmenované komerční televisní stanice. Hledajíce úniku od starostí a ve snaze najít trochu relaxace, náhodou jsem přepnul na výše uvedenou TV stanici, kde probíhala neskutečně obscénní show s téměř nahými hopsandami! Tuto zvrácenost uváděl jakýsi kosmopolitní mongoloid se svojí "asistentkou" (sic!). Vrcholem bylo,když se jala obnažovat jakási sufražentka, nešetříce u onoho aktu lascivními úsměvy a ochotnickými gesty. Ve finále došlo k jakési "hudební" produkci,kdy se zpívali svatokrádežné popěvky, hereze dosáhla vrcholu a má panická duše přetékala hrůzou! Nakonec se začaly obnažovat i hopsandy,to už jsem ovšem,za volání (mohutným hlasem): "Vade retro Satana" vypínal televisní přijímač. Ještě nyní,když si na to vzpomenu, srdce mě bije v divokém staccatu a kolena se mě neovladatelně třesou. Říkám vám, chvalte Hospodina, že jste také nebyli svědky těchto zvráceností a neuvěřitelných nestoudností, jenž se v programovém průvodci označovaly jako "estrádní pořad". Pravím Vám, zanechte všech nadějí, že během večera či noci narazíte na hodnotné pořady, zůstaňte naladěni na TV Noe a nepřepínejte!
Nedávno byl jsem v biografu na jistý film evropské produkce a anžto jednalo se o skutečnou zpotvořeninu, nebudu zde název titulu raději ani uvádět. Prý: "Intelektuální drama o lásce, životě a smrti."
Snímek vypráví psychologicky-umělecký příběh z blíže neurčeného časoprostoru, ve kterém se za dramatických okolností setkávají dva muži a jedna žena (sic! - pozn.Ignácia). Toto setkání, plné strachu a napětí, změní jejich životy zásadním způsobem. Film pojednává o činech tří lidí v období války. Marek žije na samotě v lese se svým otcem, který se kdysi zranil a napadá na jednu nohu. Živí se chytáním zvěře do pastí, kožešiny pak vyměňuje ve městě za jídlo a jiné k životu potřebné věci. Je válka, takže otec nepouští Marka nikam jinam než k pastem, protože chce zabránit jeho odvodu a své nevyhnutelné samotě a smrti.
Všechno se zkomplikuje, když Marek v jedné z pastí objeví,místo zvířete, zraněnou špiónku nepřítele Martu a rozhodne se ji zachránit. Otec je proti tomu, protože Marta představuje nebezpečí nejen svou uniformou a tajnými informacemi, ale hlavně tím, že je žena. (Ó hrůzo! Kam čert nemůže,nastrčí ženu - pozn.Ign.)
Sexuální pnutí je pro sedmnáctiletého, od světa izolovaného Marka něco nového. Marta to cítí, a protože nemůže dočasně chodit, jeho náklonnosti využívá. (Aj vaj! Z plátna se na mě valily metry a metry dekadentních obscénností a na scéně míhaly se obnažené postavy obou aktérů - pozn. Ign.).Scéna Markova útěku před vojáky, scéna znásilnění Marty četou ozbrojenců (Pche,znásilnění?! Oddávala se jim, dle mého mínění, dobrovolně jak háravá fena - pozn.Ign.), či samotný závěr, mimochodem zdaleka nejnapjatější scéna,kdy Marta tragicky hyne při pokusu o překročení bojové linie zpět ke svým, to vše mě utvrzuje v tom,že dnešní dekadentní Evropa již není schopna vytvořit kvalitní filmová díla,na něž jsme druhdy byli zvyknutí. Pravím vám, bohabojní, vyhýbejte se biografům, kinoteátrům či jiným cinema spektaklům. Vězte,že zde jsem já,váš Meč pravdy a pohrdajíce riziky, za vás budu navštěvovati rozličné filmové představení a naleznu-li film,jenž shledám vhodným pro citlivé a vnímavé p.t.publikum,dám vám na těchto webových stránkách vědět.
Traktát z příručky "Pokyny pro život v bezbožné době". Že je feminismus projevem brutálního, vražedného ultraženského pohlavního rasizmu a hegemonismu, svrchu pohrdající s mužským životem netřeba ani mluvit. Stačí si jen připomenout kdy a kdo v osmnáctém století kdy již pod tlakem demokratických humanistických ideí staré despotické režimy absolutistických monarchií kopali jako umírající kůň a zuřivě na všechny strany chrlili plameny své fanatické nenávisti vůči důstojnosti člověka a jeho lidským právům. Byly to právě toto nejtemnější období umírajícího absolutistického feudalismu, které zplodilo ten nejzvrhlejší organizovaný systém nejodpornějšího možného způsobu pohrdání základními lidskými právy mužů a jejich lidskou důstojností. Jednalo se totiž o ten nejhnusnější feministický vynález, který fakticky znamenal obnovení státního otrokářství a otroctví, kdy feudální absolutistický stát /a po něm v dalších stoletích i další pseudodemokratické režimy/ zavedl tzv."prezenční vojenskou službu" neboli "všeobecnou brannou povinnost".
Nucenou vojenskou službu vynalezli na počátku čtyřicátých let osmnáctého století /něco cca po roku 1742/ rakouská císařovna a uherská královna /formálně a oficiálně "císařovna římská" / Marie Terezie a ruská carevna Alžběta I.Petrovna. Obě tyto dámy vedly výbojné války a tedy armáda pro ně rozhodně nebyla jen tak na parádu. Jejich výbojné války velice zatěžovali státní rozpočet neboť vydržování žoldnéřských armád rozhodně nebylo levnou záležitostí. A tak přišli na myšlenku, že by mohli násilím a bez ohledu na smluvní vztah římského práva "emfyteusis" /na němž se zakládá institut dědičného nájmu půdy coby fundament feudálních právních vztahů mezi principálem (feudálem) a emfyteutem (poddaným)/ zotročit své poddané, ba dokonce nejen své vlastní poddané, ale všechny obyvatele žijící na území, které ovládají, protože tato vojenská branná povinnost má býti "všeobecná".
Ovšemže "všeobecná" nikoliv v linquistickém slova smyslu, tedy toho co ve skutečnosti významově znamená slovo "všeobecný", nýbrž všeobecná pouze v tom smyslu jak si slovo "všeobecný" interpretuje feministický mozek, což znamená, že slovo "všeobecná povinnost" znamená, že se týká - ostatně jak u feministek vlastně jinak - pouze mužů!!
Na základě těchto skutečností lze tudíž plným právem tyto obě ženy označit za první feministky na světě.
Posléze pak po roce 1768 ve střední Evropě i v Rusku došlo od myšlenky i k činům a tedy prvním pokusům o vytvoření obrovských armád na základě násilných odvodů za použití jednak primitivní propagandy, jednak brutálního násilí vládnoucího režimu.
Opět zde stála v popředí nechvalně známá císařovna Marie Terezie a pokud jde o Rusko pak carevna Kateřina s příjmením "Veliká", ačkoliv zdravému rozumu nemůže být zřejmé, co je na této v pořadí třetí arogantní a bezohledné feministce velikého?!
Snad leda ak, tak veliké množství prolité lidské krve. Och pardon! Nikoliv lidské krve, ale ovšemže pouze mužské krve. A muži - ovšemže jak jinak - na základě feministického vidění světa lidmi vlastně ani nejsou. Lidmi jsou totiž pouze ženy. Muž je mnohem méně, muž člověkem vlastně v podstatě vůbec ani jen není...
Proto asi ani není divu, že již samotné tzv."lékařské prohlídky" odvodových komisí fakticky byli tím nejhrubším možným ponižováním lidské důstojnosti mladých mužů, respektive chlapců - pokud na rozdíl od feministek uznáme, že nejen ženy, ale též i muži jsou lidé a tudíž by měli mít i muži nárok na respektování své lidské důstojnosti.
Před těmito tzv."lékařskými komisemi" museli ani ne dvacetiletí chlapci "defilovat" úplně nazí, byli tam jednak "váženi" a jednak jim tam fakticky krejčovskými metry a měřítky "měřeny" všechny možné i nemožné rozměry částí jejich nahých lidských těl jako hlavy, krku, hrudníku, břicha, dolních končetin, horních končetin, chodidel, zápěstí atd.
Navíc obě feministky a to jak císařovna Marie Terezie, tak i ruská carevna Kateřina byli natolik sexuálně úchylné, že se na tyto násilně brutálním režimem přinucené nahé mládence v adamovém rouše nucené se promenádovat před tzv. "lékařskými odvodovými komisemi" - chodily často dokonce i osobně dívat a tím se sexuálně ukájet. Samozřejmě, že i zde vychytralé feministky celou svou akci postavili na vychytralém zneužití "mužské ješitné pýchy a hlouposti" projevujících se u valné části mentálně retardovaných mužů což ostatně u negramotných, nevzdělaných a zaostalých rolníků nebylo zas tak těžké namluvit jim, že toto potupné a strašlivé státní vojenské otroctví je ve skutečnosti pro ně prý "veliká čest" ukázat jací jsou "veliký chlapi" a i když též z jakési povinnosti "k vlasti" tak i z vlastního zájmu, protože si tak prý mohou vydobýt svou velikou pověst na poli "mužské cti a slávy", ukázat jací jsou "veliký chlapi" a další podobné nesmysly a bláboly.
A ač všichni jak tehdy tak dokonce ještě i dnes vehementně popírají to, že za těmito idiotskými bláboly "o velikých chlapech" v souvislosti s nucenou vojenskou službou stály i stojí v pozadí ve skutečnosti intelektuální mozky světového feminismu, faktem zůstává, že až se tito podvedení a obelhání rolníci vraceli z válek v zuboženém stavu slepí, hluší, bez nohou, bez rukou či jinak zmrzačeni. A jediné kteří se tomu mohli teď smát byli již jen feministky, neboť jejich pudová nenávist vůči mužům a jejich touhy po jejich fyzické destrukci teď byli dostatečně ukojeny.
Samozřejmě, že i některé racionálně uvažující samotné feministky - které i navzdory své pýše vidí dál než na konec svého vlastního nosu - si uvědomují, že muže alespoň prozatím sami ještě stále potřebují na výkon fyzicky těžkých manuálních prací na které doposud nemají ještě stroje, které by jim muže při výkonů různých těchto stavebních a jiných podobných prací nahradili.
A to již nemluvím o feministické prognóze do budoucnosti totalitní gynekracie, kterou jim pomůže postupnými reformami tzv."zrovnoprávňování žen s muži" nastolit i část hloupých a naivních mentálně retardovaných tzv,"mužů-feministů", aby po vyvraždění mužské inteligence se pak oni sami v rukou vládnoucích feministek stali bezprávními otroky, a to buď otroky pracovními, které feministky budou stejně tak jako i ostatní dobytek používat k těžkým manuálním pracím, anebo otroky sexuálními sloužícími k sexuálnímu "potěšení" jednotlivých feministek, popřípadě jako otroci mající pro vládnoucí feministky svůj význam ve zdravotnictví a to na funkci živého "média" náhradních tělesných orgánů /srdce, ledvin atd./ předurčených k pozdějšímu zabití a následným transplantacím ve prospěch nemocných feministek, popřípadě jako zdravotnické "médium" určené k tzv."lékařským pokusům". A ještě dodatek k žhavé současnosti. Nejen zde,na internetech,ale i v prakticky všech ostatních médiích na člověka všude křičí do očí bijící ženský vaginocentrismus, tedy omezení veškerého myšlení a soustředění na jediný subjekt, kterým je autorčina vagina. Neomalené považování vlastní vaginy za střed vesmíru a za jediné téma hodné diskuse, je zároveň u žen příčinou jejich otupělosti postavené na směsi naprosté absence empatie spolu s bezohledností, egoistickou nezodpovědností a omezeným intelektem. Všimněme si, na jaká témata ženy píšou diskuse a zpovědi: Samé hormon.antikoncepce, klitorisy,orgasmy,nevěry,či jiné,rozličné nestoudnosti. Zatímco muži píší na internet inteligentní příspěvky v rozsahu nepřeberného množství zajímavých témat (počínaje filosofií, přes morálku, zodpovědnost, zákony až po vědu a techniku), předmětem ženského zájmu je jen zcela výjimečně něco jiného,než vlastní "hladová" vagina a její uspokojování. Lze se pak divit, že je ženám byla dříve a právem upírána rovnoprávnost? Lze poté odmítat prohlašování žen za pouhý nástroj k uspokojování sexuálních potřeb muže a plození dětí? Osobně se domnívám, že nikoliv - naopak, ženský vaginocentrismus je důkazem toho, že ženy ve skutečnosti ničím jiným být ani nemohou...
